Díl 1 ... Dětství

30. března 1853 se v holandské vesnici Groot-Zundert Theodoru a Anně Cornelii Goghovým narodil druhý syn. Dostal jméno Vincent Willem. Stejné jméno jako jeho přesně o rok starší bratr, který při porodu zemřel. Vincentův otec byl farářem odnože holandské reformované církve.

Po Vincentovi se narodilo ještě pět dětí. Významnou roli ve Vincentově životě hráli jeho o 4 roky mladší bratr Theo a o 9 let mladší sestra Wilemina. Pro formování Vincenta však byl podstatnější vliv širší rodiny. Theodor měl deset sourozenců a strýčkové se na „prvorozeného“ synovce zaměřili. Strýček Hein byl obchodník s uměleckými předměty v Bruselu. K němu později přišel do učení Theo. U strýčka Jana, admirála, bude Vincent asi rok bydlet za svého pobytu v Amsterodamu. A jmenovec strýček Cent to dotáhl nejdál. Svůj malý obchod v Den Haagu postupně vypracoval a zařadil ho do řetězce galerií pařížského nakladatelství Goupil & Cie.

Theodorova rodina vedla spíše poklidný vesnický život. Vincentův otec byl strohý muž, takový protestantský papež. Maminka byla jeho dokonalý protipól – dojemně lidská žena. Svým vlivem zmírňovala dopad přísné náboženské výchovy, jejímž základem byla  práce a zase práce. Ve vzácných chvílích volna se Vincent rád toulal mezi lány obilných polí a rozsáhlými písčitými pláněmi, které tvořily typickou scenerii severního Brabantu. Kromě silného sociálního apelu to byly tyto právě dojmy z přírody, které utvářely osobnost mladého Vincenta.

Ten se však dlouho z jistoty pevného místa v rodině netěšil. Otec nespokojený s vesnickou katolickou školou posílá 11letého syna do 30 km vzdáleného internátu. Ovšem pokud jde o duši dítěte, Vincent jako dospělý vzpomíná, jakou úzkost mu odchod z domova způsobil. Když v jednom z četných dopisů Theovi celkově hodnotil svoje kořeny, napsal dokonce: „Moje mládí bylo ponuré, studené, pusté.“

 rodný Vincentův dům v Zundertu