Díl 3 ... Kariéra přerušena

Vincentův pohled na vlastní kariéru obchodníka s uměním dostává v Londýně trhliny. Ŕuch a snobství velkoměsta čím dál víc kontrastují se vzpomínkami na nikterak veselé leč prosté roky dětství a mládí. Zřejmě díky hlubokým náboženským kořenům mísícím se s vlastním výtvarným nadáním navíc vyplouvá na povrch určitý rozpor. Je vůbec správné prodávat umění?

Zaujetí pro práci v obchodě se ponenáhlu vytrácí. Větší zalíbení nachází Vincent v procházkách po londýnských parcích, pozorování života chudiny a pořizování prvních kreseb (pomineme-li dětskou tvorbu).

Neopětovaný milostný vztah k Uršule, dceři Vincentovy domácí, londýnskou krizi ještě prohlubuje. Goghova silná vědomá či podvědomá touha po hlubším smyslu života zůstává navzdory očekávání nenaplněna.

V létě 1874 se vrací na prázdniny k rodičům do Holandska. Svěřuje se se svým zklamáním. Pravděpodobně tato návštěva a rozhovory s otcem v něm zažehávají jiskru náboženského zápalu. Se sestrou Annou se sice vrací zpět do Londýna, ovšem o práci v obchodě již projevuje minimální zájem. Straní se společnosti, obklopuje se knihami s náboženskou tematikou.

Navzdory všem projevům apatie, má strýc Cent s mladým Vincentem trpělivost. Na jaře 1875 zařídí jeho přeložení do pařížské filiálky společnosti Goupil. Patrně v naději, že připomenutí okouzlení Paříží a skvosty výtvarného umění opět probudí Vincentův zájem o práci.

Nic však není vzdálenější skutečnosti. V pařížském prodejně vydrží Gogh opět jen rok a stihne si udělat nálepku podivného obchodníka. Jeho zápal pro pravdu jako takovou ho totiž vede k udělování rad zákazníkům, jak získat levnější zboží, a to při nejlepší vůli nadřízených nemohlo být dlouhodobě tolerováno. Když si navíc Vincent bez jejich souhlasu udělil dovolenou a odjel na vánoční svátky domů, bylo po návratu do Paříže jasné, že jeho kariéra u Goupila pomalu končí.